Poprvé venku.
Vidíme, baštíme masíčko, přelézáme okraj kotce, vážíme 12kg a je tedy čas začít objevovat svět. V odpoledních hodinách se uprostřed kotce objeví pletený koš, raz, dva, tři, čtyři, pět, šest a sedm, všichni dovnitř. Houfně se pokoušíme vylézt z koše, ale v tom prd ho, deka přes hlavu a než se stačíme vyhrabat, vynášejí nás ven. Úplně nový svět. Než jsme se ale rozkoukali, to to trvalo. Všude sluníčko, ale my ve stínu slunečníku, všude tráva ale my na dece. Dlouhé minuty kvíčíme jeden přes druhého, než se spokojeně poskládáme všichni na jednu hromadu a usneme. Vstáváme až ke svačině. Mamina zalehne a začneme pít, jenže Gachonka vydrží sotva pár minut a vyráží hlídat k plotu. Spokojeně se vrací a znovu krmí, znovu hlídá, znovu krmí, znovu hlídá a to už naše štěňata ztratí trpělivost a berou útokem páníčky, kteří mají připravené nasekané telecí masíčko. Jen těžko se dá ustát tlak drápků a nenasytných čumáčků. Zvládáme to a mimina spokojeně usínají s nacpanými bříšky mlíčkem a masíčkem. A maminka je také spokojená, celá ulice ví, že naše zahrada je její království!