Mezi ploty.
"Kde je?"
"Támhle běžel!"
"Jdu za ním, ty nadběhni Kukačku!"
"Jak asi, když mám rukáv zaseklý o pletivo, jak vyndavám Jeronima."
"Aha, nevidělas někde ty tři co byli u misky?"
"Ne, ale na někoho se támhle brzy zřítí prkno"
A tak to bylo pořád dokola. Řekli jsme si, že to stačí a během dvou dnů omezili výběh. Později tu sedíme a jen se tak tiše rozhlížíme.
Severní strana je tvořena plotem, který drží a odděluje nás od jedněch sousedů.
Východní strana byla jedenkrát dobyta. Kukačka se jednoho dne prohrabala dírou v plotě a štráduje si to z jeho druhé strany. Kamča počítá štěňata, jedno chybí, kouká a nestačí se divit. Hezky rychle na kolena, hlavu do díry v plotě, volat, tleskat a doufat. Podařilo se. Jamelia přiběhla a prolezla zpět. Uff. Rychle zadělat díru. Od té doby i tato strana odolává.
Západní strana je odjakživa tvořena klasickým plotem na ulici a druhou ohradou, aby nebylo na zahradu vidět. Nekonečné útěky našich štěňat pod kupu prken nás ale donutily, vytvořit plot třetí. Hned po jeho instalaci se Žilík rozhodl prověřit, co je to zač. Jednou tlapkou, druhou tlapkou, ale vždy se mu zarazila o něco, co tu doposud nebylo. Čumáčkem také neprošel. Nevadí. Ráz, dvá, tři. Tři kroky zpět, rozeběh a prc ho. Milý Žilík to vzal s rozeběhem do pletiva.
A na jihu? I tam jsou dva ploty, ale kvůli jezírku tam je již 14 dní i třetí. Mimina se ale rozhodla, že polezou po schodech. Každý ví, že to se nesmí, a tak k jejich nesmírné zlosti vyrostl plot čtvrtý.
Ano, počítáte správně, žijeme tu mezi devíti ploty.
Není žádnou výjimkou, že přicházíte a zpoza plotu na vás na zadních kouká několik pištících hlaviček. Chápete to? My kvůli nim stavíme ploty a oni nám za to nadávají. Banda nevděčná je to!